CUCKOVACÍ



vždycky, když si chci něco zapsat, zjistím, že už žiju někde úplně jinde a něčím úplně jiným. bez bezvýznamných omylů by život byl příliš lehký - kdyby nadále nebyla jeho protivnicí náhoda, kdo by ho pak stimuloval? 

nejdřív věžatá. jeden večer a noc a den s radu a dětma, v té druhé noci zkouška kapely a spát u habry, ve třetí koncert soliloqui v la fabrice a další předkopačky a utěšování a dlouhá cesta na gauč, čtvrtý den pusu konkubínce a vlakem do brna. ten samý večer na xiu xiu do elevenu s mimi. o týden později na jih a tam třídní sraz k neuvěření. cestou zpátky do brna srnky, co koukají na vlaky. také oranžové, hnědé a zelené voskovky postavené špičkami vzhůru kolem dokola obzoru. nic to nepřipomíná, ale kulisy jsou důležité... a zase se mi nechce vystoupit. 

všude dobře, jen ne doma. o pár dní dál ille a umakart na flédě, v půl čtvrté ráno v netopýru ne(-tak-ne-)nápadné sevření mého kotníku mezi jeho lýtky. kývnutí bradou a poučné: "víš, že ani tudy cesta nevede, viď?" hned tu další noc promítání na půdě, sixth sense a shining, a co chvíli modře svítící oči na stěně vpravo od nás. úleky a napětí. (a kuny.) 

„já už mám odpoledne a můžu ti říct že do 13:28 je tenhle svět bezpečnej,“ píše bratr z thajska a ten samý den, přesně ve 13:28 přilétne zpráva začínající "lalalaáááá!" jaképak copak, poslechnu staršího. vykašlu se na neskonalé těšení, sundám si bulíky z nosu a holinky z nohou, co si ten druhý připravuje na cestu (café v lese). 

dny jsou pořád stejné. dost šero a nedá se to vyvětrat. jiná noc, jiný/jiná ty. možná je to jen iluze - být přilepená ke stínům a vracet se noc co noc ke druhé ráno do vily z více či méně vzdáleného místa (jedenáct až třicetosm minut pěšky, stopla jsem si to). ale stejně mě to baví. stačí jen přiznat barvu. táhne mě to k tobě.

"když budeš chodit pořád tou samou ulicí, dojdeš vždycky na stejný náměstí, " poradil mi a po chvíli dodal: "a dál?"
"do minulosti nebo budoucnosti? je čím dál těžší najít přítomnost," namítám. 

paronomázie: a jste smutní nebo šťastní? (hodinky - holinky.)


nápovědy:
tim davys: amberville
prago union: hdp / v barvách

1 komentářů:

  1. toť velmi dobrý zápisek! ouplně jsem viděla ty srnky a holinky a hodinky a kotníks lýtkama! vidíš náhodu jako životova protivníka? mně přijde jako dokonalej spoluhráč :)

    OdpovědětVymazat

 

Blogger news

Blogroll

About