tenký kroužek vlasů se zvednul ze sítka výlevky
zatočil se a putuje po hladině
s rukama zalomenýma čekám až se usadí
na ulici se odráží zvuky od domů:
jeden jako když otevřeš deštník
druhý jako když topíš indiána
třetí jako když se člověk láme
a různé typy podpatků
dál finguju číhání:
čím tišší budeš, tím víc uslyšíš.
když se poslední rok hledám,
neměla bych se nejdřív ztratit?
některé dny je potřeba rozchodit.
tak jdu - od postele k oknu tři kroky
od okna ke dveřím pět a k posteli sedm
- protože přece všechno jednou přejde
0 komentářů:
Okomentovat